Dojmy z konference Zero Waste & Byznys: ANO či NE? (09/11/18)

 

Otázka dle mého nezní Ano či NE, to už je rozhodnuté jen tím, že o co začne být veřejný zájem, byznys do toho přirozeně vstoupí. Otázka spíš zní JAK? Už z podstaty věci byznys funguje tak, že se zaměří na jeden aspekt, který přitáhne zákazníky, a ten zpeněží. Problém ale je, že málokdy dokáže promítnout celou šíři problematiky, na který daný princip upozorňuje. Výsledkem je tak neřešení původního problému a navíc znehodnocení celého konceptu a snahy hledání řešení v reálném světě; ať už v byznysu, tak v oblasti nezisku.

 

Princip zodpovědnosti

“Svoboda frčí, ale zodpovědnost nikoho nezajímá”, komentuje Tomáš Hajzler prodej knih s těmito tématy a jedním dechem dodává, že jde o spojené nádoby. Zero Waste má přitom v tomto případě zastupovat právě princip zodpovědnosti. Snaha o eliminaci odpadu tak představuje pouze aspekt řešení k planetě bezohledné konzumace, na které dnešní globální ekonomika stojí. V oblasti maloobchodu, kde česká bezobalová revoluce vznikla, je ale problém mnohem širší, než “pouze” přemíra jednorázových obalů, jejichž většina se stále podílí na znečišťování planety, místo aby zůstala v cyklu produkční ekonomiky a byla znovu použita na výrobu místo surových materiálů pocházejících z neobnovitelných zdrojů.

 

Otázka půdy

Když už zmiňujeme obnovitelnost, jako specifický zdroj vchází do diskuze půda. Průmyslově pěstované zemědělské plodiny jsou obecně považovány za obnovitelný zdroj energie; zasadí se, vyrostou, sklidí, a pak se celý proces opakuje. Co se ale ne vždy bere v úvahu je efekt tohoto pěstování na půdu. U těchto plodin, jak by se na první plytký pohled mohlo zdát, není třeba věnovat přílišnou pozornost způsobu pěstování, protože je nikdo jíst přece nebude. A to je při komunikaci bio potravin možná ten zásadní problém. Sobecky se díváme na to, co to z krátkodobého hlediska přinese nám osobně. Místo abychom vnímali, co to z hlediska dlouhodobého přinese nám všem, včetně našich dětí a vnoučat, které možná ještě ani nemáme.

Ekologické zemědělství, ať už pěstuje plodiny určené pro konzumaci nebo ne, dělá jednu zásadní věc – pečuje o půdu. Udržuje ji živou, a tím pádem i funkční. Obnovuje ji, znovu a znovu. Dává zpět to, co si bere. Intenzivní konvenční zemědělství tohle nedělá. Pomalu a jistě půdu vysává, jako když se odsává ropa z vrtu. Saje a saje, až vše vysaje a přemístí se jinam. Zemědělství ještě hledá náhradu přírodních zdrojů v těch umělých, které do půdy pumpuje, aby nahradilo, co zničilo. Čímž vytváří další a další negativní externality, jako jsou třeba nadlimitní koncentrace chemikálií v podzemních zásobách pitné vody nebo vymírání včel, na které doplácíme my všichni. Dlouho oklikou se tak můžeme začít přibližovat skutečné ceně potravin a energie a začít přemýšlet, co se skutečně obnovit dá, a co nikoliv. Odhady pro tvorbu jednoho centimetru orné půdy v přírodních podmínkách se odhaduje mezi sto a čtyřmi stovkami let. Tento proces může být urychlen správným obděláváním půdy – ekologickým zemědělstvím. Pokud je jakákoliv plodina pěstována bez ohledu na půdu, nedá se z podstaty věci hovořit o obnovitelném zdroji.

 

Širší úhel pohledu

Tím se dostáváme k dalšímu z principů zodpovědnosti v této oblasti – způsobu pěstování. Pokud se člověk rozhodne dát si tolik práce s tím nakupovat bez obalu, aby zamezil produkci odpadu znečišťující naši planetu, bylo by směšné ignorovat negativní dopady konvenčního zemědělství. Nakupovat čistě lokálně  bez ohledu na způsob pěstování tak může znamenat přispívat ke drancování vlastní krajiny. Příspěvky českých ekologických zemědělců tak trefně doplnily obrázek změny, o které hnutí zero waste u nás usiluje. A ani zde nemluvíme pouze o jídle, ale i o textilních plodinách. Pěstování bavlny v konvenčním zemědělství má fatální důsledky na krajinu. Proto například firma Tierra Verde nabízí i textil z bio bavlny. I když to znamená dovoz z Indie a zvyšování uhlíkové stopy, jednoho z dalších ukazatelů zátěže produktu na životní prostředí.

 

Vědomý kompromis

Spotřeba je a bude o kompromisech. Otázkou zůstává, zda kompromis bude vědomý či nevědomý. Což je jeden ze základních principů nově vznikajícího spolkového obchodu obŽIVA. Nenabízí dokonalost, nabízí možnost vědomého rozhodování a převzetí zodpovědnosti za ně. JAK? Zbouráním zdí mezi dodavateli a spotřebiteli, mezi managementem a zaměstnanci, mezi skrytým a viditelným. V bezpečném prostředí tvořeného skupinou lidí, kteří se rozhodli udělat první krok do neznáma.

 

Michaela Křivková